NÚR I-52 Zaměstnanecké požitky: co interpretace znamená pro vaši účetní závěrku

Co je NÚR I-52 a jak je závazná

Interpretaci I-52 Zaměstnanecké požitky schválila Národní účetní rada 13. června 2025. Zpracovali ji zástupci Svazu účetních ČR a Komory daňových poradců ČR. Vychází z povinnosti vést účetnictví tak, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (§ 7 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví).

Interpretace sama uvádí: „Tato interpretace není právně závazným stanoviskem, pouze vyjadřuje odborný názor Národní účetní rady…“ Postup v ní popsaný je podle jejího úvodu návodem pro případy, kdy má jeho použití významný dopad na účetní závěrku a informační přínosy jsou větší než náklady na jejich získání.

Jaký problém řeší

Podle bodu 1 existují v české praxi různé způsoby účtování zaměstnaneckých požitků: buď výsledkově s přímým dopadem na výsledek hospodaření, nebo rozvahově na vrub vlastního kapitálu (například na vrub fondů či zisků minulých let). Účetní závěrky proto nejsou srovnatelné co do výsledku hospodaření, struktury vlastního kapitálu ani výše nákladů. Cílem I-52 je sjednotit vykazování a odpovědět na tři otázky (bod 2):

1. Co je zaměstnanecký požitek?
2. Vykazovat poskytování požitků výsledkově, nebo rozvahově?
3. Kdy uznat závazek vůči zaměstnanci u krátkodobých a kdy u dlouhodobých požitků?

Co je zaměstnanecký požitek (body 3 a 4)

Zaměstnaneckými požitky se rozumí všechna plnění, která zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům za výkon jejich práce, peněžní i nepeněžní, krátkodobá i dlouhodobá (bod 3). Pro účely interpretace jde o požitek, „na nějž zaměstnanci vyplývá nárok z právního předpisu, kolektivní smlouvy, interního předpisu, závazného příslibu zaměstnavatele a zaměstnavatel již z vlastní vůle nemůže tento požitek neposkytnout“ (bod 4). Platby a přísliby odvozené od hodnoty podílu (akcií či obchodních podílů) interpretace mezi zaměstnanecké požitky nezahrnuje.

Odměny při odchodu do důchodu a jubilejní odměny sjednané v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu tuto definici splňují. Samotný zákoník práce nárok nezakládá: podle § 224 odst. 2 zaměstnavatel takové odměny „může“ poskytnout.

Výsledkově, ne přes vlastní kapitál (body 5 až 7)

• Práce zaměstnanců je spotřebou externích zdrojů, proto se zaměstnanecké požitky vykazují výsledkově (bod 5).
• Vykazování je založeno na uznání závazku vůči zaměstnanci. „Náklad vzniká v období, kdy zaměstnanec svoji práci, za níž mu vzniká nárok na zaměstnanecké požitky vykonával.“ (bod 6)
• Fondy ze zisku vytvořené na zaměstnanecké požitky jsou pouze informací o rozsahu nároků zaměstnanců a jejich využití nemůže nahrazovat vykazování osobních nákladů (bod 7).

Kdy uznat závazek

U dlouhodobých požitků interpretace výslovně uvádí: „Tento druh nároku se vykazuje průběžně po celou dobu výkonu práce zaměstnance, přičemž výše závazku společnosti se postupně vyvíjí.“ (bod 15)

Odměna při odchodu do důchodu podle kolektivní smlouvy mezi příklady v I-52 výslovně uvedena není. Pokud se její výše odvíjí od odpracovaných let, zaměstnanec si nárok na ni buduje prací a podle bodů 6 a 15 se náklad rozkládá do období, kdy práci vykonává, stejně jako u jubilejních odměn. Jak často a v jaké výši se tyto odměny sjednávají, ukazuje návod Odměna při odchodu do důchodu a jubilejní odměny.

Jak závazek ocenit (bod 8)

„Veškeré nároky zaměstnanců a závazky k nim musí být ocenitelné, a toto ocenění musí zohledňovat veškeré známé skutečnosti. Při ocenění je vhodné využít i matematicko-statistické metody a zvážit použití oceňovacích metod založených na diskontovaných peněžních tocích.“ (bod 8)

Při vypořádání připomínek NÚR doplnila, že se účtuje ve výši kvalifikovaného odhadu se zohledněním předpokládaného procenta využití konkrétních požitků. U jubilejních odměn a odměn při odchodu do důchodu to v praxi znamená zohlednit hlavně:

• kolik zaměstnanců v organizaci skutečně zůstane až do jubilea nebo do důchodu (fluktuace, úmrtnost, invalidita),
• kdy bude odměna vyplacena a jaká bude její hodnota ke dni účetní závěrky (diskontování),
• jakou část nároku si zaměstnanec už odpracoval.

Dluh, dohadná položka, nebo rezerva? (bod 9)

„Dle povahy dluhu vůči zaměstnancům rozhodne účetní jednotka o tom, jak budou vykazovány, tedy jako běžný dluh, dohadná položka nebo jako rezerva.“ (bod 9)

Bod 9 vznikl na základě připomínky, která se ptala na volbu mezi rozvahovými položkami C.II.8.3. Závazky k zaměstnancům, C.II.8.6. Dohadné účty pasivní a B.4. Ostatní rezervy. Podle stanoviska NÚR je pro volbu podstatné i to, zda vznikající dluh lze ztotožnit s konkrétním zaměstnancem, či nikoli.

Ilustrativní příklad: před a po I-52

Jde o ilustrativní příklad. Částky, pravděpodobnosti i diskontní sazba jsou zvoleny pro ukázku, nejde o doporučené předpoklady.

Kolektivní smlouva společnosti přiznává odměnu 20 000 Kč při odchodu do starobního důchodu a jubilejní odměnu 10 000 Kč za 20 let v organizaci. Zaměstnanec nastoupil ve 40 letech, dnes je mu 55 let a v organizaci pracuje 15 let. Do důchodu (v 65 letech) mu zbývá 10 let, do pracovního jubilea 5 let.

Ilustrativní předpoklady pro třetí sloupec: roční pravděpodobnost odchodu z organizace 3 % (pravděpodobnost setrvání 0,97ⁿ), diskontní sazba 4 % ročně.

Co příklad ukazuje:

• Před I-52 společnost za 15 let práce tohoto zaměstnance nevykázala žádný náklad ani závazek. Podle bodu 20 interpretace takové vykazování nezobrazuje skutečnou spotřebu lidské práce a vede k nadhodnocení výsledku hospodaření.
• Lineární rozložení je nejjednodušší, ale předpokládá, že každý zaměstnanec zůstane až do výplaty a že peníze nemají časovou hodnotu.
• Matematicko-statistické ocenění (bod 8) dává v tomto příkladu o 42 % nižší závazek, protože zohledňuje, že část zaměstnanců odejde dřív, a diskontuje budoucí výplaty.

Vztah k IAS 19

Účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku podle IFRS, oceňují stejné požitky podle IAS 19 přírůstkovou metodou (projected unit credit method): odměnu při odchodu do důchodu jako zaměstnanecký požitek po skončení pracovního poměru a jubilejní odměny jako ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky. Kdo IFRS používá, vysvětluje návod IAS 19 v České republice.

Zdroje

• Národní účetní rada: Interpretace I-52 Zaměstnanecké požitky (PDF), schválena 13. června 2025, včetně vypořádání připomínek
• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 7 odst. 1 (e-Sbírka, znění od 1. 1. 2026)
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 224 odst. 2 (e-Sbírka, znění od 29. 8. 2026)
• Odměna při odchodu do důchodu a jubilejní odměny: data IPP 2025